MORAVSKÝ KRAS
Musíte vidět, můžete si zamilovat.

Jeskyně Pekárna dostala své jméno podle tvaru chlebové pece. Je tvořena 64 metrů dlouhou chodbou, která je téměř celá osvětlená denní světlem pronikajícím sem vysokým vstupním portálem. Jeskyně Pekárna je nejvýznačnějším sídlištěm lovců sobů z období před 12 000 až 15 000 lety. Jeskyni proslavily zejména nálezy rytin na žebrech koní, kostěné harpuny k lovu ryb, dva předměty zdobené rytinami zvířecích hlav, vyřezané ze spodních koňských čelistí, figurka Venuše z mamutoviny a mnoho jiných děl z počátku lidského věku. Sem zasadil Eduard Štorch své příběhy. Nezahrajete si také vy na lovce mamutů? K jeskyni se bez problémů dostanou i rodiny s kočárkem.

Světelský oltář, významná památka pozdně gotického řezbářství, je částí bývalého hlavního oltáře zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie, který byl vytvořen pro cisterciácký klášter ve Zwettlu (Světlá) v Dolním Rakousku. Jedná se o 7 metrů vysokou gotickou dřevořezbu z let 1516 – 1525. Nyní je součásti výzdoby adamovského kostela svaté Barbory. Tento novogotický kostel vznikal v letech 1855 - 1857 na popud knížete Aloise Lichtensteina a je charakteristický použitím červených cihel. 

V jedovnických lesích vznikl v minulých letech ráj pro nadšence do adrenalinové cyklistiky. Tři singletrailové okruhy o celkové délce 29 km rozproudí krev v žilách malým i velkým cyklistům. Klopené zatáčky, skoky, ale i klidové úseky na jednosměrných stezkách vinoucích se mezi stromy, kde nenarazíte na pěšího turistu a můžete si tak vychutnat zážitek z jízdy naplno. A pokud se na adrenalinový zážitek necítíte, jednoduše zpomalíte. Do lesů se vydejte ze základny v autokempu Olšovec v Jedovnicích, kde vám nejen poskytnou potřebný servis, ale i půjčí kola a výstroj.

Arboretum najdete mezi půvabnými městysy Jedovnice a Křtiny. Založil ho 1928 August Bayer, profesor tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Dodnes se sem jezdí vzdělávat studenti i experti z celého světa. Na vlastní oči tu vidí třeba liány a úctyhodnou kolekci vrb – přes 200 druhů jejich kříženců a kultivarů.  Ale i jako naprostí laici oceníte místní zelenou krásu. Arboretum je součástí rozsáhlého lesnického království Lesnický Slavín, který oslavuje práci lesníků, milovníků přírody i samotnou zvěř a stromy. Po celou dobu vegetačního období každou sobotu lze čerpat síly z 23 hektarů přírody arboreta – louky kolem potoka, lesní svahy, rybník jako vystřižený z pohádky.  Doporučujeme naučnou stezku Domácí dřeviny. Městské děti uvidí rozdíl mezi dubem a bukem, ale hlavně si všichni krásně odpočinete od hluku a stresu.

Stará huť je pozůstatek hutnického komplexu, který v údolí Křtinského potoka nechal v první polovině 18. století vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina. Součástí dnešního památkového areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, navážecí rampy, dvě pece na pálení vápna a bývalá modelárna zvaná Kameňák, dnes expozice Železářství.  Komplex budov doplňuje tzv. Švýcárna, dnes ekologické centrum a obytné objekty v soukromém vlastnictví. Vysoká pec, zvaná Františka, je svými rozměry a výškou 10 metrů impozantní dominantou celého areálu. Každoročně se zde konají experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí odkrytých v okolí.

Jedná se o původní kamennou věž z roku 1887. Kamenná rozhledna nahradila oblíbenou dřevěnou věž, postavil ji adamovský "Rakouský turistický klub" a pojmenoval po císařském radovi Alexandru Suchankovi. Obě světové války se na Alexandrově rozhledně silně podepsaly. V roce 1945 z ní zbyla pouze spodní, kamenná část. Zbytek byl, jakožto nežádoucí navigační bod, zničen z obav o odhalení a bombardování válečné výroby v Adamově. Rozhledna prošla v roce 2009 významnou rekonstrukcí, kdy byla navýšena o 8 metrů.

Chocholík patří mezi nejmladší rozhledny v našem regionu. Na stejnojmenném kopci u Drnovic u Vyškova vyrostla tato ocelová rozhledna v roce 2010, je celoročně volně přístupná a protože stojí blízko cyklostezky, je oblíbeným cílem cyklistů. Nabízí krásné výhledy především na blízkou Drahanskou vrchovinu, vidět bývá i Pálava a Chřiby. Svůj bystrozrak můžete prověřit pohledem na východ, kde bývá při dobré viditelnosti vidět i bazilika na Hostýnských vrších.

Pohádkové údolí řeky Svitavy bylo v minulosti, díky kráse svých přírodních scenérií, nazýváno Moravským Švýcarskem. Dnes tuto oblast znáte díky básníkovi S. K. Neumannovi jako krajinu „lesů, vod a strání“. Procházka Těsnohlídkovým údolím vás přivede k památníku Rudolfa Těsnohlídka, jenž se proslavil zejména bajkou Liška Bystrouška. Osvěžit se můžete u studánky pojmenované po impresionistickém malíři Stanislavu Lolkovi. Právě Lolkovy kresby inspirovaly Těsnohlídka k napsání knihy o lišce. Naslouchejte šumění lesů a vod a pokud budete mít štěstí, možná v posvátném lesním tichu zahlédnete některé z potomků té pověstné lišky Bystroušky.

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Je to jeho největší stavba na půdorysu řeckého kříže. Areál zasadil do krásné krajiny prostě dokonale, to se hned pozná mistr. Však je to také jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. 

U počátku poutní tradice ve středověku stála gotická socha Madony. Dnes ji uvidíte na hlavním oltáři. Kromě ní vás upozorníme ještě na jednu z největších zvonkoher ve střední Evropě (bohužel hraje jen 2 x týdně, ale po předchozí domluvě i mimořádně).   

Krápníků a stékající vody ve Výpustku moc nezahlédnete - jeskyni lidé přestavěli natolik, že by se v zde spokojeně zabydlel i Fantomas. Nejdříve se zde desítky let těžily fosáty, pak si zde za války nacisté zřídili tajnou podzemní továrnu na součásti leteckých motorů. A v roce 1961 byl do rozlehlé jeskynní chodby vestavěn tajný protiatomový kryt, kde sídlilo záložní vojenské velitelství. Skvělá akustika dnes umožňuje koncerty a divadelní představení, přihlaste se na adrenalinové hry i akce pro děti. A kdybyste po tom zatoužili, umí vás tu i oddat.

Příběh lišky Bystroušky se odehrává kolem roku 1907, kdy v myslivně sloužil revírník Bartoš. Jednoho dne se mu v lese podařilo chytit lišče - prý pro vnuka Pepíka. Jak bylo něco pro Pepíka, manželka mu vždy vše odpustila.  Pepík byl ale pěkný filuta. Tak dlouho lišku zlobil, až jej kousla do lýtka. Za trest ji pak přivázali k boudě, ale mazaná liška toho dokázala využít. Lákala všemožně k boudě slepice - a pak je sežrala. "Tato, zastřel ju!" bědovala paní revírníková nad tou spouští. Liška ale na nic nečekala, překousala provaz a utekla. Možná že zrovna vy budete mít při výletě štěstí a potkáte některého z jejích potomků. Příběh, jak jej zapsal Rudolf Těsnohlídek, proslavil svou operou po celém světe Leoš Janáček. Patří k jeho nejhranějším.  

Je považováno za jedno z nejkrásnějších údolí na Drahanské vrchovině. A právem! Jen málo míst u nás se v jarních měsících může pyšnit tak rozsáhlými lány bledulek jarních. Procházka kaňonovitým údolím podél zurčícího potůčku a slepencových skal je nezapomenutelným zážitkem! Údolí je vyhlášeno přírodním parkem, vede tudy naučná stezka a kromě bledulí zde najdete i další chráněné rostliny a živočichy. Dostanete se sem po modré značce z Ruprechtova nebo z nástupních bodů naučné stezky u Račic a Jedovnic. Cesta z Jedovnic je sice delší, ale nabídne vám trasu okolo rybníků Budkovan a Vrbový a pozůstatků zaniklé středověké osady Bystřec.