Myslivna2_edited_edited

Jeskyně, Říčka a Liška Bystrouška

Vydejte se po stopách pověstné lišky Bystroušky a objevte jeskyni Pekárnu! Jižní část Moravského krasu není tak proslulá jako Macocha či Punkevní jeskyně, ale dokáže vás příjemně překvapit svou přirozenou krásou smíšených lesů, posvátným klidem bez davů i zajímavými přírodními lokalitami.

14 km

Trasa výletu

Tento výlet zahájíte v Ochozi u Brna, kam vás dopraví autobus 201 z Brna ze Staré osady. Hned na začátku se vydáte po modré značce přes koňské pastviny vstříc krasovému lesu. Nádherná příroda tu začíná hned za posledním domem. Údolím Ochozského potoka dolů k Říčce, kterou po většinu roku neuvidíte. Je skrytá pod zemí. To už budou všude kolem jeskyně - zvídaví turisté najdou jeskyni Švédův stůl či Netopýrku.


Největší zážitek však jistě budete mít v monumentální jeskyni Pekárna (na mapě bod 2), k jejímuž vstupu vás zavede odbočka z modré. Její portál je 6 metrů vysoký a 23 metrů široký. Můžete jít tak hluboko, jak se odvážíte…


Cesta vede dále po modré podél vývěrů říčky až ke Kaprálovu mlýnu (na mapě bod 3), kde si můžete dopřát občerstvení. Dále se vydejte po žluté. Ti, kteří přijeli do Ochozi autem, se tady mohou snadno vrátit. Ostatní se projdou hlubokými lesy na Zadních Hádech až do Bílovic nad Svitavou a k Hájovně lišky Bystroušky (na mapě bod 5). Tady se dá výlet zakončit a sednout na vlak, ale praví turisté mohou pokračovat dále po zelené k Resslově hájovně (na mapě bod 6) a nedaleké studánce. Odtud už se půjde z kopce krásným Těsnohlídkovým údolím kolem spisovatelova památníku (na mapě bod 7). Dole u Svitavy si můžete rozmyslet, jestli se vám chce vyšplhat ke zřícenině hradu Obřany (na mapě bod 8) - a dále pak podél řeky až do Obřan na šalinu.

Cestou uvidíte

Myslivna lišky Bystroušky

Příběh lišky Bystroušky se odehrává kolem roku 1907, kdy v myslivně sloužil revírník Bartoš. Jednoho dne se mu v lese podařilo chytit lišče - prý pro vnuka Pepíka. Jak bylo něco pro Pepíka, manželka mu vždy vše odpustila.  Pepík byl ale pěkný filuta. Tak dlouho lišku zlobil, až jej kousla do lýtka. Za trest ji pak přivázali k boudě, ale mazaná liška toho dokázala využít. Lákala všemožně k boudě slepice - a pak je sežrala. "Tato, zastřel ju!" bědovala paní revírníková nad tou spouští. Liška ale na nic nečekala, překousala provaz a utekla. Možná že zrovna vy budete mít při výletě štěstí a potkáte některého z jejích potomků. Příběh, jak jej zapsal Rudolf Těsnohlídek, proslavil svou operou po celém světe Leoš Janáček. Patří k jeho nejhranějším.  

Těsnohlídkovo údolí

Pohádkové údolí řeky Svitavy bylo v minulosti, díky kráse svých přírodních scenérií, nazýváno Moravským Švýcarskem. Dnes tuto oblast znáte díky básníkovi S. K. Neumannovi jako krajinu „lesů, vod a strání“. Procházka Těsnohlídkovým údolím vás přivede k památníku Rudolfa Těsnohlídka, jenž se proslavil zejména bajkou Liška Bystrouška. Osvěžit se můžete u studánky pojmenované po impresionistickém malíři Stanislavu Lolkovi. Právě Lolkovy kresby inspirovaly Těsnohlídka k napsání knihy o lišce. Naslouchejte šumění lesů a vod a pokud budete mít štěstí, možná v posvátném lesním tichu zahlédnete některé z potomků té pověstné lišky Bystroušky.

Jeskyně Pekárna

Jeskyně Pekárna dostala své jméno podle tvaru chlebové pece. Je tvořena 64 metrů dlouhou chodbou, která je téměř celá osvětlená denní světlem pronikajícím sem vysokým vstupním portálem. Jeskyně Pekárna je nejvýznačnějším sídlištěm lovců sobů z období před 12 000 až 15 000 lety. Jeskyni proslavily zejména nálezy rytin na žebrech koní, kostěné harpuny k lovu ryb, dva předměty zdobené rytinami zvířecích hlav, vyřezané ze spodních koňských čelistí, figurka Venuše z mamutoviny a mnoho jiných děl z počátku lidského věku. Sem zasadil Eduard Štorch své příběhy. Nezahrajete si také vy na lovce mamutů? K jeskyni se bez problémů dostanou i rodiny s kočárkem.