MORAVSKÝ KRAS
Musíte vidět, můžete si zamilovat.

Zámek ve Velkých Opatovicích je velkou architektonickou skládankou. Barokní zámek na místě původní gotické tvrze prošel i secesními úpravami a ve 20. století bylo vyhořelé jihozápadní křídlo přestavěno v duchu unikátního moderního baroka podle projektu architekta Zdeňka Fránka. V těchto fascinujících architektonických prostorách se skrývají expozice Moravského kartografického centra, které se zaměřuje na historický vývoj kartografie a tvorbu map na území Čech a Moravy. Ústředním výstavním prvkem je obří plastická mapa historických zemí Moravy a Slezska, která zabírá plochu cca 100 m2.

Také mlynářství má v našem regionu bohatou tradici! Najdete zde několik větrných mlýnů, nejzachovalejší je v Rudici, kde je dnes muzejní expozice mineralogie a hutnictví. V Porčově vodním mlýně v Býkovicích ze 16. století můžete i dnes zažít skutečný provoz mlýnice, vidět mlynářovu světnici i moučnici a umlít si vlastní mouku. Dominantou stavby je čtyřmetrové mlýnské kolo.

Mlýn byl postaven v roce 1840 mlynářem Matuškou. Od roku 1925 do konce druhé světové války však už jen šrotoval a poslední mlynář jej opustil v roce 1964. Od té doby slouží pouze k rekreaci, postupně se ale rekonstruuje.

Umělecká litina byla vždy vhodným a odolným materiálem pro výrobu užitkových i dekorativních předmětů. Litina z blanenských železáren dodnes zdobí významná místa na Moravě i v Čechách - vzpomeňte třeba na známou litinovou kolonádu v Mariánských lázních, třítunový obelisk jako památník bitvy u Trutnova, nezpočet plastik, náhrobních desek, kamen, zábradlí i ozdobných sloupů. V Blansku ji najdete v městském mobiliáři, ale především v unikátní expozici umělecké litiny v Muzeu Blanenska.

Kdo by si pomyslel, že se v budově větrného mlýna dozví i něco jiného, než historii mlynářského řemesla... V Rudici vás čekají ty pravé poklady z Moravského krasu - rudické geody, krásné krystalické formy barevných odrůd křemene. Seznámí vás zde také s historií speleologie a hornictví, ve zdejším 3D kině si prohlédnete film o podzemních prostorách Rudického propadání, druhého nejdelšího jeskynního systému u nás, který se nachází přímo pod obcí. Od průvodce si nechte povyprávět historku o oběšené koze a ve venkovním geoparku objevujte historii regionu skrytou v kamenech.

Větrný mlýn původně se šesti perutěmi postavil v roce 1866 starosta obce Kořenec Jakub Veselý za svým gruntem. Na jeho výstavbu použili kořenecký kámen, sesbíraný na místních polích. Mlýn fungoval až do druhé světové války, během níž bylo mletí obilí zakázáno. Úplně poslední obilí semlel však až třetí, závěrečný mlynář Josef Pokorný v roce 1949. Ve špatném stavu byl mlýn roku 1967 prodán k rekreačním účelům, postupně opraven a dnes v soukromém vlastnictví.

Stará huť je pozůstatek hutnického komplexu, který v údolí Křtinského potoka nechal v první polovině 18. století vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina. Součástí dnešního památkového areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, navážecí rampy, dvě pece na pálení vápna a bývalá modelárna zvaná Kameňák, dnes expozice Železářství.  Komplex budov doplňuje tzv. Švýcárna, dnes ekologické centrum a obytné objekty v soukromém vlastnictví. Vysoká pec, zvaná Františka, je svými rozměry a výškou 10 metrů impozantní dominantou celého areálu. Každoročně se zde konají experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí odkrytých v okolí.

Velmi zachovalý větrný mlýn holandského typu postaven z bílého neomítnutého vápence a tvořící dominantu obce Ostrov u Macochy. Mouku zde semleli naposledy v roce 1902, nyní slouží soukromým majitelům k rekreaci. Nejkrásnější výhled na něj budete mít od vstupního portálu jeskyně Balcarky.

Nejfotogeničtější větrný mlýn široko daleko! Byl postaven v r. 1873, jako klasický mlýn holandského typu, s větrným kolem o čtyřech lopatách a otočnou střechou. Po několika letech provozu byl postižen větrnou smrští, která přispěla k jeho modernizaci a z dnešního pohledu k jedinečnosti. Původní majitel a stavitel Cyril Wágner instaloval totiž místo klasického větrného kola tzv. Hallaydovu turbínu, umožňujícími vhodný náklon ve směru větru i automaticky. Použitím tohoto vynálezu semlel mlýn až dvojnásobek obilí. Mlýn je technická památka navržená na zařazení mezi národní kulturní památky a do seznamu UNESCO.