MORAVSKÝ KRAS
Musíte vidět, můžete si zamilovat.

Rozhledna u Žernovníka stojí od srpna 2014 na návrší „Na Skalkách“ v nadmořské výšce 440 metrů. Rozhledna je dřevěná, šestiboká s volně přístupným vyhlídkovým ochozem, na který vystoupáte po 64 schodech. Jsou z ní nádherné výhledy na Boskovickou brázdu, zámek v Černé Hoře a za příznivého počasí na Pálavu a Jeseníky. Malý tip pro fotografy - západy slunce jsou zde prostě úchvatné!

Chocholík patří mezi nejmladší rozhledny v našem regionu. Na stejnojmenném kopci u Drnovic u Vyškova vyrostla tato ocelová rozhledna v roce 2010, je celoročně volně přístupná a protože stojí blízko cyklostezky, je oblíbeným cílem cyklistů. Nabízí krásné výhledy především na blízkou Drahanskou vrchovinu, vidět bývá i Pálava a Chřiby. Svůj bystrozrak můžete prověřit pohledem na východ, kde bývá při dobré viditelnosti vidět i bazilika na Hostýnských vrších.

Nejmladší rozhledna postavená v roce 2021 na místě zvaném Krásná vyhlídka. Básník S. K. Neuman ji na začátku 20. století popsal takto: „V našich lesích je místo, které se jmenuje Ráj. Je to pěkné místo: upravené poněkud, poněvadž tu stojí pomníček na památku nějakého dlouhého panování nynějšího knížete. O to mi ovšem neběží. Ale z Ráje možno po stráni sestoupiti do Kozího žlebu, krásného žlebu, který takhle v červnu překypuje životem.“ Překrásné pohledy z rozhledy jsou tedy zaručeny, ale proč se jmenuje U Lidušky? V nedalekých lesích bylo totiž těsně před Vánocemi 1919 nalezeno sedmnáctiměsíční děvčátko, které poté získalo jméno Liduška a na její počest byl jako první v českých zemích vztyčen vánoční strom na brněnském náměstí Svobody.

Jedná se o původní kamennou věž z roku 1887. Kamenná rozhledna nahradila oblíbenou dřevěnou věž, postavil ji adamovský "Rakouský turistický klub" a pojmenoval po císařském radovi Alexandru Suchankovi. Obě světové války se na Alexandrově rozhledně silně podepsaly. V roce 1945 z ní zbyla pouze spodní, kamenná část. Zbytek byl, jakožto nežádoucí navigační bod, zničen z obav o odhalení a bombardování válečné výroby v Adamově. Rozhledna prošla v roce 2009 významnou rekonstrukcí, kdy byla navýšena o 8 metrů.

Kozárovská rozhledna Babylon je vysoká 42 m a stojí na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 664 metrů. Na vyhlídkovou terasu, umístěnou 24 metrů nad zemí, se turisté dostanou po 139 schodech. Vidět je odtud až na Pálavu a na Jeseníky. U rozhledny je prodejna občerstvení a suvenýrů, která slouží zároveň jako pokladna. V areálu můžete strávit příjemný čas i s dětmi, je zde dětský koutek, prolézačky i ohniště. Rozhledna je přístupná od dubna do září vždy za příznivého počasí.

Burianovu rozhlednu naleznete na kopci Milenka v areálu Jeskyně Blanických rytířů. Postavil ji v roce 1928 kunštátský občan František Burian a při dobré viditelnosti z ní můžete uvidět Jeseníky, Krkonoše a Pálavu.

Moravský kras je sice především královstvím podzemních prostor, objevovat ho však můžete i z ptačí perspektivy! Vydejte se do Veselice, kde se na kopci Podvrší tyčí nejvyšší rozhledna Moravského krasu. Na její ochoz ve výši 32 metrů vystoupáte po venkovním schodišti po 168 schodech. A protože se ochoz rozhledny nachází v nadmořské výšce 621 metrů, odměnou vám bude famózní panoramatický výhled na celé území CHKO Moravský kras, Boskovické brázdy a Drahanské vrchoviny. Dohlédnete ale i k chladicím věžím jaderné elektrárny Dukovany nebo na Pálavu. A jako bonus si můžete zkusit najít dalších pět rozhleden v regionu, které jsou z Podvrší vidět.

Dle dávné pověsti se prý vsadila čarodějnice s čertem, kdo za noc nanosí větší kopec písku. Čert tehdy prohrál a po sázce zbyly dva kopce Malý a Velký Chlum, které jsou dominantou naší oblasti. Na vrcholu Malého Chlumu vás čeká stejnojmenná rozhledna, která od srpna 2005 nabízí výhledy do širokého okolí – uvidíte odsud například Blansko, Rájec či boskovický hrad. Za dobré viditelnosti je možné spatřit ale i Praděd v Jeseníkách, Králický Sněžník nebo Orlické Hory. Na úpatí Velkého Chlumu podél zelené turistické trasy najdete v lese monumentální pískovcové sousoší husitských bojovníků Jana Husa, Jana Žižky a Prokopa Holého. Jejich autorem je amatérský sochař z nedalekého Bořitova Stanislav Rolínek, který je vytvořil již v roce 1927.